Kampak se jenom poděly jejich duše?
Je potřeba na duše zemřelých či připojených pohlížet úplně stejně jako na lidi, jsou totiž úplně stejné, jen prostě nemají tělo. A tudíž je nemůžeme vidět.
Často se drží této sféry “zuby nehty” a nechtějí nebo neumí odejít. A snaží se nám to dát najevo. Ve snech, v pocitech a někdy i nás začnou “strašit”. Nesnaží se strašit, jen nás upozornit, že jsou stále tady. A my lidé se často bojíme toho, co nevidíme a reagujeme pak přehnaně.
S dušemi resp. energiemi se nehádám.
Mi osobně se osvědčilo se nepřít, ale nabídnou jim návštěvu místa, kam by se mohly odebrat a kde by si mohly odpočinout. Zavolám dva anděly a poprosím je, aby byli dotyčné duši průvodci a ukázali jí, kde jsou její příbuzní a přátelé, kteří již tzv. “nejsou mezi námi”.
Dotyčná duše je většinou nedůvěřivá, vždyť mne nezná, a proto jí také vysvětlím, že když se jí “nahoře” nebude líbit, může samozřejně se zase vrátit zpátky. Ano vím, je to trochu podvod, protože také vím, že se už nevrátí. Kdo by se také chtěl dobrovolně vracet do horšího?
Občas se stane, že některá duše nechce ani na tu návštěvu. Pak použiju “hermosku” , aby se zklidnila a naladila. A pak jde a bez řečí a už se nikdy nevrátí.
Jsem velmi pragmatická a nejsem žádný exorcista. Prostě se jen snažím pomoci, jak nejlépe umím.
Jsem pouze tou, která provází životem a občas také “po životě” 🙂
Pokud však máte z komunikace s “mrtvými” strach raději to sami nepodnikejte. Mohli byste své obavy přenést i na danou duši. Pokud však přesto musíte, jedná se např. o vašeho příbuzného či přátele, pak sami sebe také zabalte do hermosky. Hermosku vám popíšu na konci článku.
A kdy je nutné se vůbec tímto tématem zabývat?
Odešel-li vám někdo blízký a vy na něj stále myslíte.
Zdá se vám o něm nebo za ním dokonce stále pláčete a je vám velmi smutno.
Pak si můžete být jisti, že je pořád tady a s vámi a snaží se vám to sdělit, proto ta silná emoce smutku.
Můžete také mít pocit někoho za zády. Jakoby stále s vámi byl nějaký Stín. Dokonce se i občas ohlédnete, zda tam opravdu někdo není. Najednou můžete cítit i strach jít třeba do tmy, který jste dříve neměli. To vše naznačuje, že je přítomná i jiná energie než jen ta vaše.
Potřebuje vaši pomoc.
Aby mohl/a konečně odejít.
Netroufáte-li si duši vyprovodit, můžete za ni nechat odsloužit mši.
Jestliže to není možné, protože např. víte, že by si to dotyčný nepřál, zkuste najít někoho, kdo umí rozlučku s dušemi.
Anebo seberte odvahu a zkuste to sami. Pamatujte, není čeho se bát.
Ovšem pozor: pokud věříme na Zlo, uvidíme všude a za vším jenom Zlo.
Je potřeba naladit se na energii lásky, na náklonnost, kterou jste k dotyčnému měli.
Postup:
Vzpomenete si na nějakou společně strávenou chvilku a představíte si, že jste opět s tímto člověkem, pohovoříte si a řeknete mu, že mu odpouštíte a sami také poprosíte za odpuštění. Potom zavoláte anděly a poprosíte je, aby jeho duši odvedli.
Nejde-li to a dotyčná duše stále nechce odejít, zeptáte se proč. Je možné, že vám ještě potřebuje něco říct anebo má strach odejít. Má-li strach použijete hermosku.
Čili uděláte a řeknete toto:
Nejprve zabalte sebe.
“Volám všechny anděly a světelné bytosti, aby mne, ho/ji (danou duši) zabalili a hermeticky uzavřeli a naplnili svým světlem a láskou a odvedli ke světlu.”
Věřte, že odejde a ráda. Někteří mi klienti dokonce viděli, že jim mává.
Celou rozlučku (někdy se tomu říká odvádění duše, jakoby snad byla nesvéprávná) provádíme tehdy, když víme, že budeme mít klid a nebudeme rušeni, oči zavřeme nebo ještě lépe převážeme šátkem, abychom se mohli soustředit a rozhovor vedeme v duchu, není potřeba říkat vše nahlas.
Ihned po odchodu duše byste měli cítit, že se vám ulevilo, je možné také cítit větší klid a někdo cítí i trochu únavu.
Vždy se nám o dotyčném přestanou tak často zdát sny a zmizí pocit stínu v zádech. Také smutek a stesk se výrazně sníží. Jakpak by také ne, vždyť už víme, že našim milovaným je dobře 🙂
