Rodičům, našemu Andělu Strážnému i Vědomí je úplně jedno, zda jsme vysocí a štíhlí či malí a tlustí, pěkní či škaredí, plešatí či vlasatí, hloupí či chytří, bohatí či nuzní.
Mají nás rádi a přijímají nás jací jsme.
Všechny tyto vlastnosti jsou důležité pouze pro “svět”. Nikoliv pro Vědomí či pro Život.
Nemají žádnou vypovídající hodnotu o tom, kdo jsme. Pouze definují to, čím jsme.
Většina nás tráví dlouhá léta či celá desetiletí tím, aby se zařadila, zalíbila, patřila “někam”.
Okolí a média nás učí se někam stylizovat, zařadit, jít s módou, jít s dobou, být IN a nebýt OUT.
Do určité doby, do určitého věku to možná i má nějaký smysl, ale pak přijde chvíle, kdy člověk zjistí, že je to opravdu jen pozlátko, je to povrchní snaha být “někým”.
A pak možná konečně přijde ta chvíle, kdy člověku dojde, že “NĚKÝM” je už jen tím, že JE.
Že existuje. Že je tady. Pro svou rodinu, pro své přátele. Pro ty, kteří s ním souzní.
Napsala mi jedna paní jako reakci na článek O svobodě a vědomí :
A v tu chvíli jsem si uvědomila, že kdybych opustila své tělo, věděla bych, že můj život měl smysl, že někoho obohatil. Pro jednoho člověka. Pro jednu duši.
Slyšela to moje duše mnohokrát od klientů i přátel a od mámy, že jsou rádi, že tu je.
Ale teprve při čtení toho emailu od ženy, kterou neznám, to moji duši došlo 🙂
Je úplně jedno, zda náš život měl význam pro jednoho člověka nebo pro tisíce.
Co na tom záleží. Zanechal pozitivní stopu – pocit v lidském osudu a to mělo smysl.
To dává mé existenci rámec.
A potvrzuje to, že nikdy nevíme, koho a jakým způsobem ovlivníme.
Jen jsem si uvědomila tu zodpovědnost. Nejen za to, co žiji, ale také za to, co sděluji.
Poděkování cizí osoby? Je to pro mne velká čest. A také výzva. Nejsem dokonalá. Ani nemůžu být.
Dokud máme ego, nelze být dokonalým. Jen málo jich na této planetě je.
A v tom je ta pointa. Tak to totiž má být. Máme být nedokonalí, aby v nás ten motor zvědavosti, ctižádosti, touhy po něčem lepším, mohl vůbec fungovat. To je ta hnací síla. A jednou nás dovede Domů.
A je jedno v jakém těle právě jsme. Význam má jen to, jací jsme a za čím jdeme.
Pamatujme, Vědomí je úplně šumafuk, jak vypadáme a kolik titulů máme…
