Co mi provedly mé dobré kamarádky?
Tento článek je o tom, jak špatně zvolená slova můžou někomu zkazit celý den či rozvrátit vztah.
Mám dvě dobré kamarádky, jsou moc fajn a mám je moc ráda a vždy se na ně těším, ale …
Jedna kamarádka se bavila s manželem a při té příležitosti mu řekla, že muž i žena by měli mít každý svůj pokoj nebo aspoň postel. Asi proto muže nemá, navíc je to opak toho, co učí Feng-shui.
Nicméně její poznámka způsobila, že manžel začal přemýšlet o tom, že až doděláme půdu, tak naši krásnou mahagonovou italskou postel rozdělí vejpůl. Já nic dělit nechci, jsme přeci manželé, ne? Navíc jsem ráda, když se ke mně přitulí a to by při oddělených postelích už nešlo. Naštěstí už ho to přešlo.
Druhá kamarádka tento týden zase prohlásila, že máme moc věcí a že to by nesnesla.
Je moudrá neb četla knihu o minimalizmu 🙂 a ještě k tomu manželovi vymluvila plovoucí podlahy, takže nastala patová situace, co položit na podlahu, já nechci lino, on díky ní zase plovoučky, koberce jsou drahé a drží se v nich prach …
Tím mi zkazila celý dnešní den. V noci u nás byla bouřka a přenesla se i mezi nás. Rozdílné energie lítaly naší domácností už od rána. Přeci nevyhodím odšťavňovač a kávovar s termoskou jen proto, že to manželovi někdo nakukal?
Proč se cizí lidé navzájem nebaví jen o počasí jako je tomu v Anglii? !!!
Odkud lidé berou dojem, že to co si myslí a žijou, je nejlepší? A že to musí ještě vykládat cizím manželům?
Ať si žijí svůj život a nekecají mi do toho mého. Já jim to přeci také nedělám – dnes.
Cesta k vědomí sebe sama mne naučila nezaujímat postoj, nedělat si názory a úsudky, nehodnotit, nekritizovat. Já přeci nemůžu vědět, co si ta druhá duše přišla na tento svět vyzkoušet a co potřebuje prožít a pochopit.
Je každého věc, jak si tady žije. Zda odděleně od partnerů nebo v komunitě, zavalen věcmi či v minimalizmu, zda bydlí na hradě nebo mu vyhovuje eko bydlení. Kdo jsem já, abych to soudila a hodnotila? Něco takového mi nepřísluší.
A to jsem radílek tělem i duší 🙂
Když už se mne někdo zeptá na názor, snažím se radit tak, aby byla zachována osobnost druhého. Odpovídám tak aby byl:
♥ respektován
♥ nezraněn
♥ cítil úctu a lásku
Na kamarádky se nezlobím, vždyť jsem byla kdysi úplně stejná a také jsem si myslela, že jen já to dělám dobře a můj názor je ten nejlepší 🙂
A tak děkuji svým kamarádkám za to, že mi ukázaly, jak mohly mé “dobře” míněné rady kdysi někomu ublížit a děkuji manželovi za to, že mne neustále nutí dívat se na věci z různých úhlů pohledu. Učí mne přijímat ho takového jaký je a tím pádem i druhé takové jací jsou.
Pohlížíme-li na druhého jako na Vědomí v těle, pak se na něj zlobit ani nemůžeme, jen poděkovat za to, že JE.
