Každá z těchto technik nám pomůže se cítit lépe a uvolněněji v napjatých a náročných situacích.
Samozřejmě i v běžném prožívání života se pak člověk cítí mnohem klidnější a spokojenější.
Co mají společného?
Společný je základ, a sice pravidelné opakování vět.
Znát rozdíly je také důležité, to proto, abyste si mohli vybrat, která metoda vám více vyhovuje a kterou tak budete používat.
Afirmace a pozitivní věty jsou jedno a totéž, jen jejich tvoření je jiné.
Afirmace je již sestavená věta, která se nám líbí a kterou bychom chtěli žít nebo cítit, prostě dostat do sebe (já tomu říkám vložit do našeho systému).
Příklad takové krásné afirmace je:
-
Přijímám změny ve svém životě.
-
Zasloužím si úspěch.
-
Jsem v bezpečí.
Afirmace je ideální používat ve stavu změněného vědomí, který denně prožíváme jako hladinu alfa při jídle, pití, vyměšování, sprchování, před usnutím a těsně po probuzení.
Při těchto činnostech opakovaná afirmace proniká rychleji a hlouběji do našeho systému.
Už téměř klasikou je opakovat si afirmace při pohledu do zrcadla na sebe sama.
Tím, že se na sebe díváme a vyslovujeme afirmaci, dochází k zvědomování této činnosti a více vnímáme sebe sama, tudíž afirmace do nás pěkně sklouzne.
Také si můžete zarelaxovat a během relaxace opakovat vybranou afirmaci.
Afirmaci si můžete vytvořit sami podle toho, co vás právě trápí.
Máte-li třeba strach ze zkoušky, porady, státnic, vystupování před lidmi, můžete si vytvořit např. něco takového:
-
Vystupuji klidně a uvolněně.
-
Všechny potřebné informace mám k dispozici.
-
Jsem v bezpečí, soustředěná/ý a klidná/ý.
A tak dále. Jde o to, abyste po sestavení takové afirmace cítili, jo to je přesně ono, tak se chci cítit.
Oproti tomu pozitivní věta se nesestavuje, ale jen zrcadlově otočí daný stav a použije se hned v dané situaci.
Samozřejmě si ji můžete později také opakovat jako afirmaci, budete-li potřebovat danou situaci zpracovávat delší čas.
Používá se asi takto:
Naštve vás někdo a cítíte, jak se zloba rozlévá celým vaším tělem a pohlcuje vaši mysl.
V duchu tomu člověku spíláte a přejete mu, ať se mu to vrátí a myslíte si něco o tom, že “na každú sviňu se už vaří voda”.
Daný stav či pocit si otočíte a vytvoříte si větu směřující ke stavu v jakém byste potřebovali být.
Například:
-
Mým tělem se rozlévá klid a mír.
-
I já mám právo chybovat, a proto chápu chybu druhého.
-
Zůstávám nad věcí.
-
Zachovávám si nadhled.
NLP neboli neurolingvistické programování je malinko složitější a pomalejší, avšak můžeme počítat s déletrvajícím působením – ukotvením v našem systému. Naším systémem mám na mysli všechny vnímané složky, čili tělo, emoce, mysl, smysly, též intuici apod.
Neuro-mozek-smysly, Lingua-jazyk-řeč, Programování-vytvoření vzorce-šablony.
NLP také respektuje nastavení člověka, zda je spíše obrazový typ, sluchový typ, dotykový typ či pocitový typ.
Vysvětlovat celou metodu by bylo nadlouho, takže to zkusím shrnout na minimum.
Jste-li obrazový typ, pak k dané větě či afirmaci přidáte představu stavu, o který usilujete.
Jste-li sluchový typ, pak k dané větě či afirmaci přidáte melodii nebo nějaký zvuk, popřípadě si ji sami odzpíváte.
Jste-li dotykový typ, pak k dané větě či afirmaci přidáte nějaký dotek např. si budete třít špičku nosu nebo žmoulat v ruce třeba kus látky (pokaždé musí být ta samá).
Jste-li spíše pocitový typ, pak k dané větě či afirmaci přidáte nějaký pocit, může být i spojen s nějakým předmětem, např. rituál pití kávy.
Jste-li spíše smyslový typ, pak k dané větě či afirmaci přidáte nějakou vůni, pach apod.
Můžete samozřejmě zkombinovat více najednou. Většinou je to tak, že máme sklon ke dvěma či třem typům.
Přičemž dotyk na těle se používá pokaždé jako kotva. Např. mudra čili sepnutí palce a ukazováčku.
V praxi to pak může vypadat takto:
Např. věta Zůstávám nad věcí:
Obrazový typ si představí, že poletuje nad daným místem, člověkem či celou situací a shlíží na věc seshora.
Sluchový typ si tu větu zazpívá nebo si k ní pustí nějakou hudbu, která ho povznáší (pokaždé stejnou).
Dotykový typ si může třeba poskočit nebo se pokaždé dotknout nějakého předmětu, který mu symbolicky bude připomínat, že je nad věcí.
Pocitový typ si zkusí ve vzpomínkách vybavit pocit či situaci, kdy se cítil nad věcí.
A konečně smyslový typ si dopřeje sprchu nebo si koupí voňavou kytku nebo se pokaždé navoní.
Jde o to, že kdykoliv pak ucítíte tu vůni nebo se dotknete stejné věci nebo uslyšíte danou melodii, hned vás to “hodí” do onoho stavu: zůstávám nad věcí.
Je potřeba postup denně opakovat, proto se tomu také říká programovaní a většinou postačí klasických 21 dní.
Pokud to ještě není ono, pokračuje se dál ke 40 dnům.
40 dní se např. používá v Tajných naukách Tibetu, pro zakotvení techniky.
Pak už kotva funguje určitě.
U všech 3 metod platí, že jejich nástup lze také urychlit kotvou, která se používá v kineziologii a sice:
2 prsty (ukazováček+prostředníček nebo prostředníček+prsteníček) při vyslovení věty přejedeme po čele 2x směrem od čela k nosu.
Nahrála jsem vám to na video, ať netápete 🙂
A zkuste být trpěliví, někdy to prostě chvíli trvá, než to do sebe zapadne jako puzzle.
Pokud vás to zaujalo, další informace najdete na netu nebo v knihách.
O NLP vyšla kdysi fakt dost dobrá kniha od Waltera Lübecka, ale jako nová je vyprodaná, jen v antikvariátech se dá ještě koupit.
Walter Lübeck napsal i Základní knihu o Reiki a můžu říct, že je taky výborná.
Více zajímavých postupů najdete v elektronické knize, kterou si můžete zdarma stáhnout TADY.
Můžete se také přidat do facebookové skupiny Energie kolem nás.
